Středověké opevnění v Nymburku, tj. v ulicích Hradební, Jízdecká, Na Rejdišti a Na Přístavě, je chráněno jako kulturní památka České republiky.
Spolehlivé písemné prameny o stavebním vývoji hradeb během středověku chybí. Nepochybně začalo být opevnění budováno hned po založení města králem Přemyslem Otakarem II. (kolem roku 1275). Ve stavbě se pokračovalo zejména za vlády krále Václava II. na konci 13. století. a protože ve středním Polabí je nedostatek kvalitního kamene pro stavby a protože Nymburk osidlovali kolonisté z území kolem dolního Rýna, užili pro opevňovací hradby techniku zdění z cihel, kterou dobře znali z původní vlasti. Před „červenou“ cihelnou hradbou byl vyhlouben vodní příkop (dnešní Malé Valy). Součástí opevnění byly stavby přiléhající k Labi – přemyslovský hrad (Kamenný dům) ve střední části a klášter dominikánů na jihu města.
Nejspíše po husitských válkách bylo městské opevnění zesíleno. Byl vyhlouben druhý, vnější a značně širší hradební příkop (Velké Valy) a na parkánu mezi vnitřním a vnějším příkopem byla vybudována parkánová zeď z opuky. Z této asi metr široké „bílé“ zdi se dochovaly jen nepatrné zbytky. Ani zesílené hradby nedokázaly během třicetileté války město ochránit před útočícími Švédy, kteří Nymburk dobyli a jeho obyvatele téměř všechny pozabíjeli. Také během válek o rakouské dědictví byly hradby natolik poškozeny, že je obyvatelstvo samo začalo už jako nepotřebné bořit, případně je užívat jako součást při stavbě nových domů, jak je dodnes vidět v Hradební ulici. Také městské brány nebyly po velkém požáru v roce 1838 již opraveny a během 19. století byly postupně zbořeny kvůli rozšiřování a úpravám silnic. Mostecká a Boleslavská brána byla stržena po velkém požáru města v květnu 1838, Svatojiřská brána byla zbořena roku 1871 a stejný osud potkal i poslední Boleslavskou bránu v roce 1884. Kolem roku 1917 byly zbořeny zbytky Kamenného domu a také přilehlá poslední malá brána (Fortna).
Pohled na hradby a kostel sv. Jiljí přes Labe
Severní úsek hradeb se šesti věžemi přiléhající k Labi („Na Přístavě“) zrekonstruoval do romantizující podoby architekt Ludvík Lábler v letech 1905–1909. Panorama této části hradeb spolu s věží kostela se stalo symbolem města. Nymburské městské opevnění bylo v roce 1958 vyhlášeno nemovitou památkou. Zcela unikátní jsou v českém prostředí oba hradební vodní příkopy – Malé a Velké Valy, jimiž dodnes proudí říční voda. Jsou napájeny z nymburského jezu, který udržuje hladinu Labe výše než bližší Mrlina. Koryto Velkých valů přehrazuje jez nefunkčního mlýna u Boleslavské ulice. Velké valy se staly domovem velkého množství nutrií. V letech 2000–2006 byly péčí města mnohamilionovým nákladem opraveny všechny úseky hradeb, které město vlastní. Dvě věže přístupné z prostoru Rejdiště a ochoz mezi nimi mají být od začatku dubna 2022 zpřístupněny veřejnosti. Ve věžích se budou nacházet spirálová shodiště. Nejedná se o historickou úpravu neboť v původním stavu se na hradbách nenacházel ochoz.