T-30 byl sovětský lehký tank vzniklý na bázi obojživelného tanku T-40. Jeho vývoj začal roku 1939 a od roku 1940 se začal vyrábět. Varianta T-30 postrádala lodní šroub a kormidlo v zadní části a vlnolam v přední části korby. Byl zesílen pancíř a zvýšilo se množství převážené munice.
Tank T-34 byl svým způsobem jednoduchý stroj, který poskytoval pouze nezbytné pracovní podmínky a pramálo pohodlí. Podvozek tanku T-34 vycházel z osvědčeného a vyzkoušeného systému Christie, který již úspěšně fungoval v tancích typu BT. V porovnání s jinými typy středních tanků dosahoval T-34 velmi příznivou hodnotu měrného tlaku 0,64 kg/cm2, což mělo vliv na jízdní vlastnosti a manévrovatelnost v obtížném terénu. Kvalita pancéřování tanku, jehož zpracování bylo spíše hrubé, byla vyšší než u srovnatelných zahraničních strojů. Největší slabinou tanku bylo ergonomické řešení věže, které znesnadňovalo úkoly potřebné k ovládání věže a ke střelbě. Neomezenému výhledu z věžového průlezu bránil veliteli T-34 humpolácký poklop, otevíraný dopředu. V zadní části věže byl nešťastně řešený zadní převis, který směroval dopadající střely přímo na zranitelné ložisko věže, nebo pod nějž německá protitanková pěchota kladla v boji talířové miny. Věž se původně vyráběla ze svařovaných válcovaných ocelových plátů, ovšem později se více používala věž litá.
