Zámek Blatná

Jihočeský zámek Blatná v podobě vystřihovánky. Blatná patří mezi papírové modely vyhotovené v měřítku 1:250.

Sešit vystřihovánky obsahuje celkem 12 listů s díly a s obrazovými i psanými návody na stavbu vystřihovánky.

Historie:

Počátky jedné z nejpůsobivějších jihočeských památek sahají až do doby románské, kdy byla pro stavbu využita skála zdvíhající se nad vodou promáčený „blatný“ terén. Ve 13. století už zde stojí gotický vodní hrad. Největšího rozkvětu dosáhla Blatná na přelomu gotiky a renesance zásluhou pánů z Rožmitálu, kteří zde vybudovali na české poměry velmi obdivuhodné sídlo. Jistě to souvisí s vysokým politickým postavení majitelů. Jiří Lev z Rožmitálu, švagr krále Jiřího z Poděbrad, je znám jako vůdce slavného králova poselství. k západoevropským panovníkům, jež tehdy vyrazilo přímo z Blatné. Dobrodružství sepsal Václav Šašek z Bířkova ve slavném Deníku o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa. Výprava tehdy dorazila až na nejzazší cíp Španělska, které tehdy, nedlouho před objevením Ameriky, lidé považovali za konec světa. Téma pak volně zpracoval Alois Jirásek. Zdeněk Lev z Rožmitálu, syn slavného cestovatele, nejvyšší purkrabí a tedy i nejmocnější muž v zemi v době královy nepřítomnosti, pak inicioval stavbu nejcennější části blatenského zámku, goticko-renesančního paláce s trojbokými arkýři. Ke stavbě přizval vyhlášeného královského stavitele Benedikta Rejta.